Archiv rubriky: Z deníku německé herečky

11. září Před osmi dny jsem byla k smrti smutná a dnes se vznáším radostí. Ne, ne, ne tak docela! Pouze ctižádostivá herečka jásá, človíček je trochu smutný. Radost i smutek způsobilo toto: Když jsem šla ráno do školy, našla … Celý příspěvek →

24. srpna Doktor Götz měl pravdu: hodní páni agenti v Berlíně mi připravili první zklamání. Odpoledne před mým odjezdem jsem byla u Konrada, který mi dal doporučující dopisy a instrukce. Řekl mi svým nepřikrášleným způsobem o agentech: „Devadesát procent těch … Celý příspěvek →

30. dubna Uplynula dlouhá doba od chvíle, kdy jsem naposledy seděla u svého deníku. Nezbývá mi moc času. Škola, soukromé herecké lekce a mnoho učení – unavuje mě zvládnout to všechno. Byla jsem zatím pětkrát u pana Konrada. V prvních … Celý příspěvek →

1. dubna, noc První překážka je překonána, a byla to opravdu vážná překážka. Když doktor Götz dnes večer přišel domů, šla jsem k němu a požádala ho o rozhovor. Okamžitě byl připraven, usadil mě na pohovku a začal boj. „Jde … Celý příspěvek →

24. března Přichází jaro. Dny jsou světlé a slunné a já se musím nutit, abych tomu věnovala pozornost. V minulých letech to bylo jinak. V květinářství nabízejí sněženky a fialky a já nemám ani jeden svazeček na stole. Je mi … Celý příspěvek →

11. března Přistupuji nesměle ke svému deníku, jako jsem přešlapovala v dětství před dveřmi otcovy studovny, když jsem měla špatné svědomí. Ne že bych si měla co vyčítat, ale je ve mně tolik neklidu a nejistoty a v mé hlavě … Celý příspěvek →

26. ledna Jeho Blahorodí, pan školní ředitel, není spokojen s mým způsobem života. Především moje návštěvy divadla a přátelství s doktorem Götzem trestuhodně ohrožují mou počestnost. Dnes dopoledne jsme spolu vybojovali ostrou bitvu, v níž byl donucen k rychlému ústupu. … Celý příspěvek →

24. ledna Dnes jsem poprvé v životě byla na plese. Opravdu! Já stará panna jsem nikdy nebyla na opravdovém plese s kotilióny, velkou večeří a společenskou smetánkou. Těch pár tanečních věnečků, kam mě pozvali z milosti, se nepočítá. Tak to … Celý příspěvek →

2.prosince Matka odjela na několik dní do Langenstedtu. Dorazil tam první potomek, s puntičkářskou přesností, jak se od pastorova dědice dalo očekávat. Zdá se tedy, že soužití mladého páru je šťastné. Nad mou ctností po matčině odjezdu bdí teta Magdalena, … Celý příspěvek →

10.října Z návštěvy divadel nebylo nic, ale tím víc jsem si užila procházek. Ráno po skončení školy za mnou přišla moje žákyně Gerda von Dresbach se svou matkou a obě mě požádaly, abych strávila prázdniny na jejich panství, které je … Celý příspěvek →