II.
Předcházej své děti dobrým příkladem
Pan z Dobromysli ubíraje se ze světa, pozůstavil po sobě mnoho peněz, ale dítek žádných. Aby peníze dobře se vynaložily, učinil všeliké odkazy.
Mezi jiným také odkázal, aby roční ouroky z 30 000 zl. se udělovaly takovým lidem, kteří bez viny zchudli. Ale dopustil se přitom chyby té, že neurčil, jakého náboženství musí zchudlý býti, aby mohl oučasten býti té pomocí.
Štěstím, že rozdělování těchto dobrodiní bylo panu Tupohlávkovi svěřeno, on bedlivěl snažně, aby žádný jiný, než pravý kalvín, těch ouroků nebyl oučasten. Často přicházívaly k němu chudé ženy ovdovělé, nemajíce po mužích dědictví jiného, leč dítky; poručníci opuštěných dítek; otcové, kteří bez své viny nešťastně o jmění přišli; ale že nebyli kalvínského náboženství, odbejval je pod tou záminkou: že teď nejsou hotové peníze v kase. Prosila-li však zlopověstná ženská neb soused, který své jmění promrhal, o pomoc, obdrželi ji bez zaváhání, jen když vykázali, že jsou kalvínského náboženství. To se stávalo vždy v přítomnosti jeho dětí, jimž také obyčejně důvody vyložil, proč nemáme žádného než kalvína milovati.
Ten krásný příklad oučinkoval na děti až milo. Děti neposuzovaly cenu člověka podle jeho pilnosti, rozumu a šlechetnosti, nýbrž podle oddanosti kalvínskému náboženství.
Jeho nejstarší dcera měla milovníka vůbec za nejzdravějšího, nejrozumnějšího, nejpracovitějšího a nejmravnějšího uznaného mládence. Milovala jej vroucně, její srdce sobě nežádalo jiného za manžela než pana Zásobku. Když se však dověděla, že jest katolík, nemálo se ulekla. Její láska byla příliš vroucná, než aby mohla hned ochladnouti; ale míchala se do ní zasmušilost, kteráž byla předchůdcem rozladění, když se pan Zásobka rozmysliti nemohl, aby se svého náboženství odřekl, a její náboženství vyznal. Pročež se tento sňatek rozloučil a Ludvička v předsudku, že sobě žádného leč kalvína nevezme, vzala si, nikoli však ze srdečné náklonnosti, kalvína, s kterým brzy v nešťastném manželství byla.
Zármutek a mrzutost strávily v málo letech její život. Jakkoli však následky jejího zvolení byly smutné, předce nikdy nepykala, že svého prvního milovníka zavrhla, a pokládala sobě za zásluhu, že měla dost srdnatosti, památku jeho v svém srdci zničiti.